Vánoce, Dárky na Vánoce, Tradice, Zvyky, Dárky na Blog.cz

Ingredience:
4 kg brambor vařených ve slupce, 4 mrkve, 2 petržele, 1/2 celeru, mladý sterilovaný hrášek, 2 středně velké cibule, 4 sladkokyselé okurky, 4 vejce natvrdo, 2-3 kyselá jablka na kostičky, 1 velký jogurt, 1 majolku, pepř, sůl, můžeme přidat i lžíci hořčice.

Postup přípravy:

Studené brambory oloupeme, kořenovou zeleninu uvaříme v okyselené vodě do poloměkka. Vše nakrájíme na kostičky. Na drobno nakrájenou cibuli můžeme spařit horkou vodou, aby nebyla tak ostrá. Hrášek scedíme. Vše důkladně promícháme, je-li málo pikantní, zakapeme citronovou šťávou (můžeme přidat i lák z okurek).

Vánočka

· 1 kg mouky (polohrubé nebo hladké + polohrubé)
· 2 menší zarovnané lžičky soli
· 20 dkg cukru
· 1vanilkový cukr
· citrónová kůra, mandle
· rozinky (nejlépe předem máčené v čaji příp.s rumem)
· 20 -25 dkg tuku (rozpustit)
· 3 žloutky
· 5 -6 dkg droždí (kvásek)
· 1/2 l vlažného mléka

Do mouky (pokojové teploty) vmícháme všechny sypké přísady a dobře promícháme. Připravíme si kvásek(z trochy mléka, cukru + rozdrobené droždí), promícháme a necháme u tepla kynout).Pak ho dáme do mouky, mírně zamícháme, přilijeme vlažné mléko s rozkvedlanými žloutky a rozpuštěný tuk. Vše dobře prohněteme, až tzv. "fouká". Těsto musí být tužší. Po vypracování urovnáme v míse, poprášíme moukou a přikryjeme utěrkou. Na teplém místě nám asi za hodinu (i více) vykyne. Pak rozdělíme na devět dílů - cop pleteme nejdříve ze 4 válečků, pak ze tří a navrch ze dvou. Konce dobře upevníme. Vánočku potřeme rozšlehaným vejcem s trochou mléka, posypeme nakrájenými mandlemi a pečeme ve středně teplé troubě. Z této porce se vytvoří 2-3 vánočky.

Vystydlé zabalíme do papíru a pak do mikrotenového sáčku a uložíme na několik dní do studena. Je pak mnohem lepší, proleželá. Dá se jíst i po deseti dnech.

Tichá noc, svatá noc.
V spánku svém dýchá zem,
půlnoc odbila, město šlo spát,
zdřímli dávno i pastýři stád,
/: jen Boží láska, ta bdí. :/

Tichá noc, svatá noc,
náhle v ní jásot zní,
vstávej, lide můj, tmu z očí střes,
v městě Betlémě Bůh zrozen dnes,
/: z lásky se člověkem stal. :/

Tichá noc, svatá noc,
stín a mráz vůkol nás,
v hloubi srdce však Gloria zní,
dík, že hříšník se s důvěrou smí
/: u svaté rodiny hřát. :/

Jak jsi krásné, Jezulátko,
vprostřed bídy, neviňátko,
před Tebou padáme,
dary své skládáme.

Já Ti nesu dvě ovčičky,
by zahřály Tvé nožičky.
Já zas trochu mlíčka,
by kvetla Tvá líčka

Já Ti nesu veselého,
beránka ze stáda svého.
S ním si můžeš hráti,
libě žertovati.

A co mi Ti chudí dáme,
darovati co nemáme.
My Ti zazpíváme,
pěkně zadudáme.

Pastuškové mu zpívají,
zvuky dud se rozléhají.
Slavně dudy dují,
všichni prozpěvují.

Nesem Vám noviny, poslouchejte.
Z betlémské krajiny, pozor dejte.

Slyšte je pilně a neomylně,
slyšte je pilně a neomylně,
rozjímejte.

K němužto andělé přišli,
i také pastýři jsou se sešli
jeho vítali, jeho chválili, dary nesli.

Andělé v oblacích prozpěvují,
narození Páně ohlašují.
že jest narozen, v jeslích uložen
oznamují.

Půjdem spolu do Betléma
duj-daj, duj-daj, duj-daj,dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

Začni Kubo, na ty dudy
duj-daj, duj-daj, duj-daj,dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

A ty Janku, na píšťalku
dudli, tudli, dudli, dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

A ty Mikši na housličky
hudli, tidli, hudli, dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

A ty Vávro, na tu basu
rum, rum, rum, rum, ruma dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám,
nejprv panu hospodáři pak našim dítkám.
Zdaleka se béřeme, novinu vám neseme,
co jest se nám přihodilo v městě Betlémě.

Narodil se tam synáček, posílá mě k vám,
byste mu koledy dali - však já mu ji dám.
Chlebíčka nechce bráti, nakrmila ho máti,
radš tolárek neb dukátek máte poslati.

Pěkně prosím, odbuďte mě, nemám tu kdy stát,
ještě musím do Betléma dítko kolíbat.
Dítko je to bohatý, v nebi vám to zaplatí,
že se budete po smrti s ním radovati.

Štedrej večer nastal,
koledy přichystal,
koledy přichystal.

Panímámo vstaňte,
koledu nám dejte,
koledu nám dejte.

Panímáma vstala,
koledu nám dala,
koledu nám dala.

Veselé vánoční hody,
zpívejte dítky koledy,
o tom co se vskutku stalo,
že se lidem narodilo děťátko

o tom co se vskutku stalo,
že se lidem narodilo děťátko.

Potmě leží, nemá svíčičky,
na nebi mu svítí hvězdičky.
Ty, jenž všechen oděv dáváš,
samo's nahé a nic nemáš, děťátko.

Ty, jenž všechen oděv dáváš,
samo's nahé a nic nemáš,děťátko.

Přišli chudí pastouškové,
zpívali jsou chvály nové,
vítej nám, králi andělský králi,
tebe jsme zdávna žádali, děťátko.

vítej nám, králi andělský králi,
tebe jsme zdávna žádali,děťátko.

My s nimi také zpíváme,
k betlémské chýši spěcháme,
vítej milý pacholíčku,
Synu Boží, náš bratříčku, děťátko.

Vítej milý pacholíčku,
Synu Boží, náš bratříčku, děťátko.

Chtíc, aby spal, tak zpívala,

synáčkovi matka, jež ponocovala,miláčkovi,

spi nebes dítě milostné,

Pán jsi a Bůh, přeje ti v lásce celý ráj, pozemský luh.

Dřímej, to matky žádost je, holubičko,

v tobě se duše raduje, ó perličko,

nebesa chválu pějí tvou, slávu a čest,

velebí tebe každý tvor, tisíce hvězd.

Ó, lilie, ó fialko, ó růže má,

dřímej má sladká útěcho, zahrádko má,

labuti má a loutno má, slavíčku můj,

dřímej má harfo líbezná, synáčku můj.

Miláčku spi a zmlkněte, andělové,

před Bohem se mnou klekněte, národové,

sestoupil v pravdě boží syn, na naši zem,

přinesl spásu, pokoj svůj, národům všem.

Pásli ovce Valaši při betlemskom salaši.

Hajdom, hajdom, tydlidom, hajdom, hajdom, tydlidom.

Anjel sa jim ukázal, do Betléma isť kázal.

Hajdom, hajdom, tydlidom, hajdom, hajdom, tydlidom.

Vstaňte hore a chodťe, Pána Krista najdete.

Hajdom, hajdom, tydlidom, hajdom, hajdom, tydlidom.

Najdete ho v jesličkách vinutého v plienočkách.

Hajdom, hajdom, tydlidom, hajdom, hajdom, tydlidom.

Maria ho kolébá, a Josef mu tak zpieva:

Hajdom, hajdom, tydlidom, hajdom, hajdom, tydlidom.

Na husličkách jujuju, a na gajdách dududu.

Hajdom, hajdom, tydlidom, hajdom, hajdom, tydlidom.

Mám tady pro vás pár tipů na vánoční dárky.

Krásný náhrdelník, najdete tady: náhrdelník

Luxusní pohár: pohár

Super náramky: náramky

Nápadité šaty: šaty

Stylové hodinky: hodinky

Děkuji obchodu www.redraven.cz za krásné fotografie.

Chcete mít originální Vánoční ozdoby, které vyjdou doslova na pár korun a ještě při jejich výrobě zažít spoustu legrace? Zkuste si vyrobit ozdoby ze slaného těsta.

Hladkou mouku smícháme se stejným množstvím soli - např. 1 kg mouky a 1 kg soli. Sůl doporučuji použít hodně jemnou. Pozvolna přiléváme vodu s vinylovým lepidlem - na každých 250 g mouky připadne 1 polévková lžíce lepidla. Těsto zpracováváme. Táhneme, hněteme, přeložíme směrem k sobě, otočíme ho a zase táhneme. Pokud se lepí na ruce, přidáme ještě trochu mouky. To, zda máme kvalitní těsto, poznáme podle elasticity a tvárnosti, kterých dosáhneme pouze dobrým spojením mouky se solí. Hníst je tedy potřeba tak dlouho, dokud nemáme pocit, že těsto není ani příliš měkké, ani tvrdé, a že se podobá keramické hlíně. Po zpracování ho necháme 2 hodiny odpočinout.

Výrobky nemusejí mít jen světlou barvu. Můžeme o těsta přimíchat temperové barvy nebo potravinářské barvivo (kakao). Můžeme hotové výrobky nakonec natřít temperovými barvami štětcem. Nakonec se výrobky nalakují bezbarvým lakem, aby se uchránily případnému znehodnocení.

K výrobě našeho výtvoru nám samozřejmě nejvíce pomáhají ruce, se kterými si ve většině případů vystačíme, ale přijdou chvíle, kdy i ony na vypracování např. nějakého pravidelného tvaru nestačí. Tehdy přijdou na řadu další pomůcky. Protože těsto obsahuje velké množství soli, nedoporučuje se používat nástroje kovové, protože reziví. Pokud jiné nemáte, předem počítejte s jejich znehodnocením. Při modelování těsta jsou neocenitelnými pomocníky: formičky na cukroví, lis na česnek, váleček, kleštičky, rádélko na vykrajování, párátka, malý cedníček na čaj, lis na brambory, nůžky...

Výrobky dáme do trouby, pečeme 30 minut, hlídáme, poté vytáhneme z trouby a dosušíme na vzduchu.

O Vánocích se rovněž lilo roztavené olovo do vody a ze vzniklých tvarů se určoval osud. Tady bylo třeba zapojit fantazii při věštění. :) Kdo chce, může si to dnes zkusit jednodušeji, když použije rozehřátý vosk ze svíčky, který nalije do hrnce nebo umyvadla s vodou.

Svobodné ženy házely přes hlavu střevícem. Pakliže špička střevíce směřovala ke dveřím, věřilo se, že házející odejde do roka z domu. (Vdá se).

Dnes se tato tradice již dodržuje pouze na vesnicích.

Vánoční zvyky jsou prastaré a mnohé z nich přežívají dodnes.

Já se pokusím připomenout ty nejznámější...

Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. V některých krajích se také zavěšoval nad štědrovečerní stůl ozdobený malý stromek, ovšem špičkou dolů.

Tradice zdobení stromku tak jak ji známe dnes pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17. století. V 19. století opouští německé prostředí. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život.

V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla
Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem - jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové
svíčky.^[1]

Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky.

Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999
vatikánské
náměstí sv. Petra.

Zdroj: www.wikipedia.cz

Vánoce (z něm.
Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské
tradici
oslavou
narození
Ježíše Krista v Betlémě. Spolu s Velikonocemi aLetnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu.

Roku 354, byly Vánoce, jakožto křesťanský svátek, oficiálně uznány papežem Liberiusem a to k datu 25. prosince. Poněvadž se pravoslavná církev řídí juliánským kalendářem, který představuje 14ti denní posun od kalendáře gregoriánského, slaví Vánoce až 7. ledna (tzn. 25. prosince dle gregoriánského kalendáře).

Prvním dokumentem, který pak dosvědčuje přímo slavení Vánoc je slavný Filokalův
Chronograf z roku 354.

Ingredience:
350 g hladké mouky, 250 g másla, 120 g cukru moučka, 1 vanilkový cukr, 3 žloutky, ořechy nebo mandle na posypání, pikantní zavařenina

Postup přípravy: Na vál prosijeme mouku, přidáme cukr, promneme tuk a pomocí žloutků zaděláme těsto. Necháme v chladu odpočinout a potom na pomoučeném vále vyválíme tenký plát, ze kterého vykrajujeme hladká nebo vroubkovaná kolečka pomocí formiček a klademe na suchý plech. Z poloviny koleček na plechu vypíchneme kovovou trubičkou střed. Tato kolečka potřeme vejcem a posypeme rozsekanými ořechovými jádry nebo loupanými mandlemi. Upečeme dorůžova a po vychladnutí slepujeme marmeládou.